Vítejte na našem webu

Mafia 1

Ke správné recepci díla je nutné poznat autora samotného, lépe řečeno vžít se do jeho myšlenkových pochodů, odhalit záměr s jakým byl scénář zamýšlen a proniknout až k tzv. „jádru pudla“, jakkoliv tento termín zní omšele a fádně. První nástřely Mafie začaly vznikat již počátkem roku 1998 a jak dokazují zveřejněné materiály v časopise SCORE (č. 170), Dan Vávra si až utopicky představoval hru, ve které by bylo možné „jít kamkoliv, dělat cokoliv“ apod. Tato revoluční myšlenka byla potlačena omezeným technickým vývojem a de facto se na trhu ještě neobjevila žádná hra, která by smysl volnosti maximálně využila. Zanedlouho poté se herní svět otřásl příchodem Grand Theft Auta a bylo vymalováno. Z původně zamýšlené sandboxové hry se začal formovat epický příběh s takřka ojedinělou narací [1] použitou ve hře. Příběh s animacemi časově vyvážil hraní samotné a hráči si tento způsob podání příběhu poměrně rychle osvojili. Děj je dynamický, soustřeďuje se na hlavního hrdinu a nabaluje na sebe všemožné konflikty.

Mafia je zdárným příkladem hry využívající téměř filmovou techniku ke správnému navození atmosféry, což je v herním světě i dnes takový menší zázrak. Přitom realizace herního scénáře je na rozdíl od toho filmového nesčetněkrát komplikovanější. Autor musí brát v potaz, že se jeho návrh děje bude muset podřídit hratelnosti a hráčské nedisciplinovanosti. To znamená, že herní scénárista je povinen eliminovat jakékoli chuti hráče jakkoliv přerušovat příběh, co se lineárního děje týče, ale zároveň udělat hraní natolik atraktivní, aby nejen korespondovalo s děním v cutscénách, ale i hráče v „jeho“ pasážích nenudilo a upoutalo. Filmový scénář mívá obvykle něco okolo 120 stran. Herní má 4-5 krát víc, neboť se musí počítat se všemi dostupnými a nedostupnými variantami a zároveň mít pořád na paměti, že děláte scénář interaktivní. Možná proto je v herní branži kvalitních příběhů poskrovnu a z větší části se jedná pouze o rychle spíchnutý brak točící se okolo té nejbanálnější zápletky. Ne tak v případě Mafie.

Není žádným tajemstvím (a jsem si jist, že drtivá většina hráčů zaznamenala), že Dan Vávra viditelně čerpal z filmového průmyslu. Různé odkazy z filmů zabývající se mafiánskou tématikou jsou toho jasným důkazem. Příběh Mafie je jakoby poctou těmto filmům, jen je maskován za vlastní dějovou linii, která je však opět v lecčems originálům podobná. V úvodu kamera švenkuje [2] městem a po chvíli se zastaví u nadzemní dráhy, ze které vystupuje muž v černém kabátě. Přechází přes ulici a otevírá dveře do jedné z restaurací. Střih. Z dialogu mezi hlavní postavou a detektivem je patrné, že jsme se ocitli již několik let po událostech a Tommy, titulní to charakter, nám hezky retrospektivně popíše co, jak, kdo, kdy a proč. Filmové prvky jako záběr/protizáběr [3] či vyvarování se skoku přes osu [4] jsou samozřejmostí.

• Novinky
• Videa
• Fotogalerie
• Různé

Adam Vrbík

adamvrbik@seznam.cz